Kapitola 8.

Kovy alkalických zemin

Samozápalnost kovů alkalických zemin

Na filtrační papír vyndej ze zásobní lahve pomocí pinzety kousek stroncia a skalpelem ukroj kousek o velikosti čočky.Na druhý filtrační papír vyndej ze zásobní lahve pomocí pinzety kousek barya a skalpelem ukroj kousek o velikosti čočky. Ze zásobní lahve vyndej pinzetou granulku vápníku. Všechny tři kovy umísti na azbestovou síťku a nech na ně působit vzdušný kyslík. Postupně se všechny tři kovy vznítí barevným plamenem. Baryum shoří zeleně,stroncium červeně a vápník oranžově. 

Barvení plamene

Zapal plynový kahan. Do kádinky nalij vodu a ovlhči v ní skleněnou tyčinku. Na tyčinku nanes chlorid barnatý a vlož ji do plamene. Pak ovlhči tyčinku znovu a nanes na ni chlorid vápenatý a vlož ji do plamene. Naposledy

tyčinku ovlhči a nanes na ni chlorid strontnatý. Baryum obsažené v chloridu barví plamen na zeleno,stroncium barví na červeno a vápník barví na oranžovo.

Reakce kovů alkalických zemin s vodou

Do krystalizační misky vhoď kousek barya o velikosti hrachového zrnka.Do druhé krystalizační misky vhoď stroncium o velikosti hrachového zrnka. A do třetí krystalizační misky vhoď granulku vápníku.Baryum skáče na vodě za vzniku vodíku. Stroncium se reakčním teplem na vodě roztavilo a hoří rudým plamenem za vzniku vodíku. Vápník s vodou reagoval rozprsknutím na vodní hladině.Ve všech miskách vznikl roztok hydroxidu – ověř indikátorem.

Reakce vápníku s vodou

Do široké zkumavky upevněné v laboratorním stojanu nalijeme 2cm vysokou vrstvu vody. Do vody přikápneme 1-2 kapky fenolové červeně a vhodíme do ní očištěný kousek vápníku.

Hoření hořčíku

Nůžkami si odstřihneme z hořčíkové pásky kousek dlouhý asi 10cm. Pokud máme k dispozici hořčíkové vrtulky použijeme jeden kousek. Zapálíme si lihový nebo plynový kahan a do chemických kleští uchopíme kousek hořčíku. Hořčík pak zasuneme do plamene kahanu a počkáme, dokud se nevznítí oslnivě bílým plamenem.

Hoření vápníku v kyslíku

Do digestoře umístíme aparaturu na přípravu kyslíku a připravíme kyslík podle návodu

( (Ne)bezpečná chemie, str. 21, pokus č. 21 ) a zavedeme ho do odměrného válce na 500-1000ml. Na filtrační papír si pinzetou vyndáme kousek vápníku a ukrojíme z něj větší kousek o velikosti zrnka hrachu, nebo použijeme vápník granulovaný. Zbytek kovu vrátíme pod kapalinu a ukrojený kousek osušíme o filtrační papír. Nyní si zapálíme plynový kahan a na spalovací lžičce nahřejeme vápník, dokud se sám nevznítí. Hořící vápník pomalu zasouváme do válce s kyslíkem a pozorujeme reakci.

Hašení hořícího hořčíku

Na síťku s porcelánovým středem položíme kousek hořčíkové pásky. Zapálíme si plynový kahan a pásku shora zapálíme. Počkáme, až se hořčík rozhoří a kápneme na něj pár kapek vody.

Hoření hořčíku v oxidu uhličitém

Do digestoře umístíme síťku s drceným porcelánem a na ní položíme kádinku na 250ml. Do kádinky nasypeme 10g prací sody, kterou jsme si předem navážili na předvážkách. Zapálíme plynový kahan a do kleští uchopíme kousek hořčíkové pásky. Do kádinky opatrně pomocí pipety dávkujeme kyselinu chlorovodíkovou a zapálíme hořčíkovou pásku. Když páska vzplane, spustíme ji do kádinky s oxidem uhličitým.

Reakce oxidu vápenatého s vodou

Na hodinové sklíčko polož větší kousek oxidu vápenatého. Na oxid vápenatý pak přikápni z kapátka pár kapek vody.Pozoruj bouřlivou reakci, při které vzniká hydroxid vápenatý. Na vzniklou látku pak nanes na špičku lžičky fenolftaleinu. Sytě červené zbarvení prokazuje hydroxid.

Hoření hořčíku pod vodou

Do velké kádinky nalij vařící se vodu. O kahan zapal v kleštích velký kus hořčíkové pásky a hořící hořčík ponoř pod vodní hladinu. Hořčík hoří i pod vodou.

Reakce hořčíku s kyselinou 

Do velké skleněné vany nalij 1cm silnou vrstvu kyseliny chlorovodíkové ( cca.30% ). Do kyseliny pak vhoď pár hořčíkových pilinek podle Grignarda. Hořčík na hladině kyseliny skáče,vzniká vodík a chlorovodík.

Hašení hořícího hořčíku

Na azbestovou síťku ležící na trojnožce zapal plynovým kahanem 5g hořčíkového prášku. Hned jak se hořčík vznítí pokapej ho 2-3 kapičkami vody. Hořčík se po pokapání vznítí více než při hoření na vzduchu.Tímto pokusem jsme dokázali, že hořící hořčík nejde uhasit vodou.

Slučování hořčíku s oxidem uhličitým

Na dno velkého odměrného válce nasyp 2-3 g pevného uhličitanu vápenatého a přilij 20ml kyseliny chlorovodíkové ( cca. 30% ).Vznikající oxid uhličitý zadrž ve válci pomocí gumové zátky.Na spalovací lžičku nasyp 2g hořčíkového prachu ,který zapal o plamen lihového kahanu. Hořící hořčík pak vlož do válce s oxidem uhličitým. Na stěnách válce se usazuje černý povlak vznikajícího uhlíku a bílý povlak vznikajícího oxidu hořečnatého. Reakce je doprovázena vývojem bílých dýmů oxidu hořečnatého.