Kapitola 12.
Kyseliny, hydroxidy a neutralizace
Reakce kyseliny citrónové s manganistanem
draselným
Do velké kádinky
nalij 300ml vařící se vody. Do vody pak nasyp 2-3 velké lžíce kyseliny citrónové.Do
horkého roztoku kyseliny naházej lžičkou pár větších krystalů manganistanu
draselného.Pozoruj barevné změny roztoku.
Barevné změny: fialová,červená,oranžová,žlutá a
původní bezbarví roztok.
Kyselina sírová odjímá vodu z každé látky
Připrav si 3 velká
hodinová sklíčka . Na první sklíčko polož kostku cukru, na druhé kousek
filtračního papíru a na třetí kousek látky. Na vzorky nakapej pomocí kapátka
pár kapek koncentrované kyseliny sírové. Nech chvíli kyselinu působit na
zkoumané látky. Filtrační papír kyselina propálila a rozežrala, cukr zuhelnatěl
a látka úplně zčernala a zmizela.
Výroba kyseliny chlorovodíkové
Do odměrného válce
nasyp 3-4g manganistanu draselného který zalij 5ml 30% kyseliny
chlorovodíkové.Když se začne z válce odpařovat chlor postav na válec
s chlorem druhý válec tak,aby se dotýkali ústím.Po naplnění druhého válce
chlorem oba válce uzavři gumovou zátkou. Válec ve kterém jsme chlor
připravovali odlož stranou, jelikož použijeme válec ,do kterého jsme chlor
jímali. Na tlakovou láhev s vodíkem napoj gumovou hadici, na jejímž konci
se nachází skleněná trubice vytažená do kapiláry. Z tlakové lahve začni
vypouštět vodík , který zapal na konci skleněné kapiláry. Trubičku
s hořícím vodíkem vlož na chvíli do válce s chlorem. Po 1 minutě
vyjmi trubici ven a vodíkový plamen zhasni. Zbylý chlorovodík vzniklý ve válci
zřeď 200ml vody. Po protřepání plynu s vodou dokaž indikátorem vznik
kyseliny chlorovodíkové.
Výroba kyseliny bromovodíkové
Do odměrného válce
nakapej kapátkem 10-20 kapek kapalného bromu a počkej, dokud se brom nerozloží
na červenohnědé páry. Na válec s unikajícími parami bromu polož druhý
válec tak, aby se dotýkali ústím.Po naplnění druhého válce parami bromu oba
válce uzavři gumovou zátkou. Válec ve kterém jsme bromové páry připravovali odlož stranou, jelikož použijeme
válec ,do kterého jsme brom jímali. Na tlakovou láhev s vodíkem napoj
gumovou hadici, na jejímž konci se nachází skleněná trubice vytažená do
kapiláry. Z tlakové lahve začni vypouštět vodík , který zapal na konci
skleněné kapiláry. Trubičku s hořícím vodíkem vlož na chvíli do válce
s parami bromu. Po 1 minutě vyjmi trubici ven a vodíkový plamen zhasni.
Zbylý bromovodík vzniklý ve válci zřeď 200ml vody. Po protřepání plynu
s vodou dokaž indikátorem vznik kyseliny bromovodíkové.
Reakce kyseliny dusičné s dřevěným uhlím
Do zkumavky svisle
upevněné ve stojanu nalij 5ml koncentrované 64% kyseliny dusičné. Zkumavku
mírně zahřej kahanem. Do chemických kleští uchop kousek dřevěného uhlí a
rozžhav ho v plameni kahanu. Nažhavené uhlí vhoď do zkumavky
s kyselinou dusičnou. Z kyseliny se začnou uvolňovat husté hnědé dýmy
oxidu dusičitého. Také uhlí s kyselinou reaguje hořením a skákáním po
hladině.
Důkaz kyseliny sírové ve vodném roztoku
Do kádinky nalij 1-2
ml koncentrované kyseliny sírové. Kyselinu pak přelij 300ml vody. V druhé
kádince si připrav vodný roztok chloridu barnatého. Kapátkem kápni roztok
chloridu barnatého k roztoku kyseliny sírové.Již jedna kapka způsobí vznik
husté bílé nerozpustné sraženiny síranu barnatého.
Vznik síranů kovů
Do tří zkumavek
upevněných ve stojánku nalij stejná množství kyseliny sírové. Do první zkumavky
vhoď granulku železa, do druhé zkumavky granulku zinku a do třetí granulku
mědi. Nech kyselinu na kovy působit 15-20 minut. Po zabarvení kyseliny na
zeleno,modro a bílo odpař roztoky na porcelánových miskách.
Vzniklá
modrá , pevná látka je síran měďnatý.
Vzniklá
zelená , pevná látka je síran železnatý.
Vzniklá bílá , pevná
látka je síran zinečnatý.
Příprava kyseliny dusičné
Do velké zkumavky
nalij 5ml koncentrované kyseliny dusičné. Do kyseliny pak vhoď 2-3 granule
mědi.Když se začnou vyvíjet oxidy dusíku zakryj zkumavku druhou tak, aby se
dotýkali ústím. Když se obrácená zkumavka naplní hnědými oxidy dusíku zazátkuj
ji gumovou zátkou. Zkumavku s kyselinou důkladně omyj pod proudem studené
vody. Do zkumavky s oxidem dusičitým nalij pomocí střičky trochu vody a
znovu zazátkuj. Zkumavkou třepej dokud
se hnědý plyn nerozpustí ve vodě. Indikátorem se přesvědč o kyselé reakci
vzniklého roztoku.
Připravujeme fontánu v baňce
Do malé kádinky nalij
25ml koncentrovaného roztoku amoniaku ( cca. 25% ). Do čpavku pak nasyp 3-5
velkých peciček hydroxidu sodného. Když se začne vyvíjet plynný amoniak položte
nad kádinku kulatou baňku otočenou dnem vzhůru a počkejte, až se naplní plynem.
Baňka naplněná amoniakem barví lakmusový papírek na modro. Baňku zazátkuj
zátkou s trubičkou vytaženou do kapiláry. Jeden konec trubičky ponoř do
akvária naplněného vodou s přídavkem fenolftaleinu.Počkej, až do baňky
vnikne první kapka vody. Pak voda začíná tryskem proudit do baňky a vzniklý
hydroxid amonný barví fenolftalein na červenou barvu.
Jsou hydroxidy hydroskopické ?
Na hodinové sklíčko
nasyp 20-30 peciček hydroxidu sodného. Na hydroxid nech působit vzduch. Pecičky
hydroxidu se do 15 minut pokryjí vrstvou vody. Hydroxid sodný nasál vzdušnou
vlhkost.
Příprava hydroxidu vápenatého
Na dno kádinky nasyp
2-3 lžičky oxidu vápenatého. Do kádinky pak nalij poloviční množství vody, než
je oxidu. Oxid vápenatý se rozpadne pomocí vody na bílý prášek a rozpustí se ve
vodě za vzniku vápenné vody.
Srážecí reakce hydroxidů
Do velké baňky nalij
300ml vody a připrav vodný roztok hydroxidu sodného. Roztok hydroxidu rozlij po
100ml do tří kuželových baněk. Pak si připrav 3 kádinky a do každé nalij 30ml
vody.V kádinkách připrav vodné roztoky těchto solí : síranu
měďnatého,železnatého a nikelnatého. Do ústí každé kuželové baňky nasaď
nálevku. Do první baňky s hydroxidem nalij roztok soli měďnaté, do druhé
baňky roztok soli železnaté a do třetí baňky roztok soli nikelnaté. Pozoruj
vznik ve vodě nerozpustných sraženin hydroxidů.
Barva připravených
hydroxidů : Síran měďnatý = hydroxid měďnatý ( modrá )
Síran nikelnatý = hydroxid nikelnatý (
světle zelená )
Síran železnatý = hydroxid železnatý ( tmavě
zelená )
Přímá neutralizace
Do digestoře umístíme porcelánovou síťku, na kterou položíme odpařovací misku s 20ml kyseliny chlorovodíkové o přibližné koncentraci 30%. Do kyseliny kápneme 2-3 kapky kongo červeně. Vzniklé zabarvení je světle modré. Následně vhodíme do kyseliny 2-3 pecičky hydroxidu sodného a odstoupíme.
Neutralizace v roztoku
Do kádinky nalijeme 50ml roztoku hydroxidu sodného o koncentraci 0,1 mol.l-1. Do tohoto roztoku přikapeme pár kapek fenolftaleinu a pozorujeme zbarvení. Do zabarveného roztoku pak přikapáváme kapátkem po kapkách roztok kyseliny sírové o koncentraci 25%. Neutralizaci ukončuje poslední nadbytečná kapka kyseliny.
Kyseliny a indikátory
Do tří zkumavek nalij
38% kyselinu sírovou. Připrav si roztok lakmusu a fenolftaleinu ve vodě. Do
první zkumavky nakapej kapátkem pár kapek roztoku lakmusu, do druhé nakapej pár
kapek roztoku fenolftaleinu a do třetí vlož univerzální indikátorový papírek.
V první zkumavce se kyselina lakmusem zbarvila na červenou barvu , ve
druhé zkumavce se kyselina nezbarvila a indikátorový papírek prudce zrudl.
Hydroxidy a indikátory
Do tří zkumavek nalij
10% roztok hydroxidu sodného. Připrav si roztok lakmusu a fenolftaleinu ve
vodě. Do první zkumavky nakapej kapátkem pár kapek roztoku lakmusu, do druhé
nakapej pár kapek roztoku fenolftaleinu a do třetí vlož univerzální
indikátorový papírek. V první zkumavce se hydroxid lakmusem zbarvil na modrou
barvu , ve druhé zkumavce s roztokem fenoltaleinu se hydroxid zbarvil na
tmavě červenou až fialovou barvu a indikátorový papírek prudce zmodral.
Neutrální roztok – voda
Do tří zkumavek nalij
vodu z vodovodu. Připrav si roztok lakmusu a fenolftaleinu ve vodě. Do
první zkumavky nakapej kapátkem roztok lakmusu, do druhé zkumavky nakapej
roztok fenolftaleinu a do třetí vlož univerzální indikátorový papírek. Ve všech
případech je roztok původní a nezbarven kromě lakmusu, který byl
v původním roztoku světle modrý.
Neutralizace pod olejem
Do suché
erlenmayerovy baňky nalij 100ml koncentrované kyseliny chlorovodíkové a
dvojnásobné množství lampového oleje. Pak do roztoku vhoď 2-3 pecičky hydroxidu
sodného. Hydroxid sodný začne v kyselině skákat,rozpouští se, kyselina vře
a vznikající chlorovodík probublává olejem na hladinu kapaliny.Vše vypadá jako
uměle se vařící kapalina.
Titrace bromthymolovou modří
Do stojanu umístíme držák na zkumavky, do kterého uchytíme byretu, kterou naplníme roztokem hydroxidu sodného o koncentraci 0,1 mol.l-1 pomocí nálevky. Do titrační baňky nalijeme 50ml destilované vody, do které přikápneme 2-3 kapky lihového roztoku bromthymolové modři. K tomuto roztoku pak odpipetujeme pomocí pipety 10ml roztoku kyseliny dusičné o koncentraci 0,1 mol.l-1. Titrujeme roztokem hydroxidu sodného do prvního zeleného zabarvení ( bod ekvivalence ). Následným přikápnutím nadbytečné kapky jsme v modrém prostředí zásady. Původní kyselé prostředí mělo barvu žlutou.